Jak umělá inteligence a nenáročný digitální obsah ovlivňují naši paměť?
Představte si, že byste celý život jedli jen brambůrky. Žádná zelenina, žádný protein, žádná rozmanitost. K tomu byste měli sedavé zaměstnání a sportu byste se vyhýbali obloukem. Co by se stalo s vaším tělem?
⇒ Sláblo by, zpomalovalo, možná by se i trochu scvrklo. A teď si představte, že to samé děláme svému mozku – každým kliknutím na triviální obsah na internetu, každou rychlou odpovědí z ChatGPT (virtuální asistent, který pomocí umělé inteligence odpovídá na otázky a generuje obsah) a každým scrollováním na sociálních sítích.
Tak vypadá svět brain rot neboli "mozkové hniloby". Tento termín se v roce 2024 dokonce stal Oxfordským slovem roku. V češtině zní opravdu dost nechutně, ale je výstižný! Obecně se "brain rot" používá k popisu mentálního úpadku často spojeného s nadměrným nebo bezmyšlenkovitým konzumováním nenáročného obsahu na internetu a sociálních sítích. A to je to skutečný problém!
Jak nám to ničí mozek?
Vědecké studie ukazují, že neustálé konzumování jednoduchého obsahu a přílišné spoléhání na umělou inteligenci snižuje naše schopnosti kritického myšlení, soustředění a řešení problémů. Přetížení informacemi a multitasking – tedy neustálé procházení nových informací a přeskakování z jedné věci na druhou (což na internetu často děláme) škodí naší paměti a zpomaluje schopnost učit se nové věci. Zároveň ztrácíme přirozenou schopnost kreativního nebo logického myšlení – proč něco složitě vymýšlet, když se stačí zeptat strýčka Googla nebo ChatGPT?
Umělá inteligence dělá věci za nás. A my hloupneme…
Umělá inteligence (AI) může velmi zjednodušit práci a usnadnit spoustu procesů – to je jasné a nijak to nezpochybňujeme! Je jen dobré si uvědomit, že jsou tu i možná úskalí. Výzkum Carnegie Mellon University a Microsoftu například ukazuje, že čím více věříme AI, tím méně kriticky myslíme. Výzkum ukázal, že umělá inteligence může zvýšit efektivitu pracovníků, zároveň ale i oslabit jejich kritické zapojení do práce a vést a schopnosti samostatného řešení problémů. Podobný výzkum provedený na Swiss Business School pak ukázal, že mladší účastníci mezi 17-25 lety vykazovali větší závislost na nástrojích umělé inteligence a měli oproti starším účastníkům nižší skóre kritického myšlení. Zároveň výzkum naznačil, že vyšší vzdělání zmírňuje negativní dopady závislosti na AI.
To, že se dlouhodobě spoléháme na AI a neplníme úkoly sami, může z dlouhodobého hlediska logicky vést i ke ztrátě sebevědomí. Když za nás většinu úkolů převezme AI, budeme mít vůbec důvěru ve vlastní schopnosti? Pozor tedy na to, abychom se nespoléhali pouze na umělou inteligenci, ale abychom používali tyto nástroje vyváženě. Pamatujte, že technologie je skvělý sluha, ale špatný pán!
|
Mohlo by vás zajímat: Základní kurz Školy paměti – díky paměťovým technikám si udržíte si mozek ve formě a zvládnete se naučit cokoliv potřebujete! |
Bezmyšlenkovité projíždění sociálních sítí ničí naše soustředění
Představte si, že trávíte celý den brouzdáním na internetu, čtením nejrůznějších (velmi často negativních) zpráv a sjížděním obsahu na TikToku nebo Instagramu. A algoritmus ví, že chcete víc roztomilých koťátek, tipů na kosmetiku nebo katastrofických zpráv – právě proto vás nepustí! Po pár hodinách si uvědomíte, že si z toho nic smysluplného nepamatujete. Naopak máte problém se soustředit na něco důležitého, jako je čtení knihy nebo práce.
V posledních letech mnoho akademických studií z institucí jako Harvard Medical School, University of Oxford a King’s College London našlo důkazy, že internet zmenšuje naši šedou hmotu, zkracuje dobu soustředění, oslabuje paměť a narušuje naše kognitivní procesy. Mozek si při surfování na internetu zvyká na neustálý přísun snadno stravitelných podnětů a přichází o schopnost udržet pozornost na složitější úkoly. Efekt je tedy podobný jako u zmíněné konzumace chipsů místo plnohodnotného jídla – mozku chybí nutričně hodnotné informace a chátrá.
Neustálé scrollování a přetížení informacemi často vede k informačnímu zahlcení, což zhoršuje naši psychickou pohodu. Objevuje se zvýšená úzkost, stres a deprese. Objevil se dokonce i termín "doomscrolling", což lze do češtiny přeložit jako „nutkavé procházení negativního obsahu“. Jde o zvyk nepřetržitě procházet sociální sítě nebo zpravodajské weby, často se zaměřením na negativní nebo alarmující zprávy. Také jste se přistihli, že během nějaké krize (zemětřesení, povodně, střelba, válka apod.) opakovaně kontrolujete zpravodajské titulky, a to i když už informace nepřinášejí nic nového? Pozor, zkuste se tomu vědomě vyhýbat – nijak to nepřispívá vaší psychické pohodě a velmi rychle si můžete vytvořit závislost! U sociálních sítí je pak vysoké riziko emoční nestability hlavně u dospívajících, které hon za lajky a komentáři vede k neustálému kontrolování sociálních sítí. Snadno tak vzniká závislost, která u mladých může mít ovlivnit na vývoj mozku.
DOBRÁ ZPRÁVA: Hnilobě mozku můžete zabránit! Jak?
Pozitivní je, že náš mozek je neuroplastický – dokáže se měnit a tvořit nová spojení. Můžete ho trénovat a zlepšovat. Stačí jen nebýt líný a začít! Rozumný člověk, který má sedavé zaměstnání, ví, že by to měl nějak kompenzovat - koupí si předplatné do posilovny, chodí na procházky nebo jinak sportuje. Pokud máte pocit, že mozek není tolik aktivní a kreativní věci bez umělé inteligence nevymyslíte, je jen třeba najít tu správnou mozkovou posilovnu!
1. Trénujte mozek jako sval
Hrajte logické hry, šachy, čtěte knihy, vzdělávejte se. Už dávno totiž neplatí, že nám neurony v mozku věkem odumírají. Pokud se učíte novým věcem, vytváří se v mozku nová a nová spojení!
2. Používejte umělou inteligenci jako nástroj, ne jako berli
Místo toho, abyste nechali AI myslet za vás, používejte ji k podpoře vlastního uvažování. Ptejte se na hlubší otázky. Používejte ji pro doplnění informací a někdy to zkuste i bez ní.
3. Omezte pasivní obsah
Začátek je prostě uvědomit si, že je něco špatně. Kolik času na sociálních sítích a internetu trávíte? Začněte proti tomu vědomě bojovat. Omezte čas na sociálních sítích a vědomě si určete, co na internetu budete dělat. Namísto TikToku si poslechněte inspirativní podcast nebo si přečtěte zajímavý článek, ideálně třeba v cizím jazyce a zapamatujte si ho. Hledejte nové podněty!
4. Trénujte paměť a používejte paměťové techniky.
Pokud chcete objevit tu správnou posilovnu pro váš mozek, naučte se efektivní paměťové techniky. Techniky, které učíme na našich kurzech, jsou skvělým způsobem, jak si udržet mozek ve formě. Naučíte se, jak si lépe pamatovat důležité informace – třeba si zapamatovat to, co čtete, znát jména kolegů, slovíčka nebo třeba historická data nebo maturitní otázky. Zkrátka to, co si pamatovat potřebujete. Navíc používáním technik neustále trénujete a tříbíte svoji koncentraci, se kterou většina z nás bojuje hlavně z důvodu neustálého informačního přetížení.
Váš mozek má neuvěřitelnou schopnost se učit, adaptovat a růst. Dejte mu prostor k myšlení, soustřeďte se. Přemýšlejte. Vymýšlejte nové věci a nedopusťte, aby váš mozek zahnil v digitálním útlumu!
Přečtěte si dále na našem blogu:
