Připadá vám někdy, že váš mozek funguje tak trochu jako „průtokový ohřívač vody“? Čtete článek v novinách a za chvíli už skoro netušíte, o čem byl? Přečtete knížku a za měsíc nevíte ani jméno hlavního hrdiny? Přirovnání mozku k průtokovému ohřívači vody jsem slyšel na našich kurzech Školy paměti při počátečním představování účastníků snad tisíckrát. Jeden z uznávaných vědců – Hermann Ebbinghaus již kdysi zjistil jednu z nejdepresivnějších skutečností ohledně naší paměti - a sice, že během prvních 30 dní zapomeneme 90 % toho, co jsme se naučili! Zní to strašně, ale toto platí pouze v případě, že neznáte základní principy fungování našeho mozku.
Když to řeknu trochu přísně, většina lidí si informace ukládá špatně. Lidé se snaží si informace zapamatovat způsobem, který je v rozporu s tím, jak pracuje náš mozek. To prostě nemůže fungovat! Často říkám, že to je stejné, jako kdybyste chtěli jet z Prahy do Brna a couvali jste. Lidé si stěžují, že nic neudrží v hlavě. Problém ale je, že velmi často nemají v celém procesu učení správný systém.
A jak tedy na to? Samozřejmě existují nepřekonatelné paměťové techniky, exaktní systémy pomocí kterých se s trochou tréninku vyrovnáte i mistrům s fotografickou pamětí. Podrobně je probíráme na kurzu, kde si je účastníci ihned zkouší v praxi. Své paměti ale můžete na počátku pomoci i menšími změnami přístupu k ukládání informací.
Já bych se s přirozenou pamětí držel následujících pravidel:
1. KROK
Úplně na počátku je třeba změnit svůj přístup. Myslíte si, že máte špatnou paměť na slovíčka? Nebo že nemá cenu pamatovat si jména lidí, protože se vám stejně hned vykouří z hlavy? Tak takhle ne! Prostě se přeprogramujte na to, že si informace zapamatujete!
Jak začít? Zkuste takové menší cvičení. Až si půjdete večer lehnout, v hlavě si projděte, co jste celý den dělali – krok za krokem od samotného probuzení až do ulehnutí. Poprvé to půjde ztuha a možná budete překvapeni, jak si některé věci těžce vybavujete, byť jde jen o jeden den! Uvidíte ale sami, že se to rychle zlepší. Příště už budete během celého dne pozornější, protože budete vědět, že si vás prostě večer někdo „prozkouší“ a vy si budete muset informace vybavit. Takový jednoduchý trénink vám dá potřebnou jistotu, že i pouhou změnou přístupu k zapamatování, se mohou začít dít věci!
2. KROK
Když si chcete něco zapamatovat, musíte se na to soustředit. Multitasking nefunguje! Na dvě věci najednou se prostě koncentrovat nemůžeme. Něco jiného je běžet a u toho poslouchat hudbu. Vypněte tedy mobil a nenechte se ničím rozptylovat. Snažte se, aby vám myšlenky při učení neubíhaly.
Pro počáteční trénink koncentrace můžete zkusit jednoduchou metodu, které říkám „tečkování“. U čtení se velmi často stává, že myšlenky kamsi utečou a najednou zjistíte, že jste přečetli půl stránky a nevíte o čem. Udělejte si tečku tam, kde myšlenka uteče jinam. Čím více si na to budete dávat pozor, tím méně teček na stránce uděláte a vaše koncentrace se zlepší.
Fenomenální v udržení soustředění jsou již zmiňované paměťové techniky. Ty nás nutí se při učení neustále koncentrovat. Když si účastníci kurzů paměti ukládají slovíčka nebo prezentaci pomocí konkrétních paměťových technik, úplně vidím, jak se jim samým soustředěním kouří z hlavy. Spojení, které je třeba při používání technik vytvořit, by zkrátka nevytvořili, pokud by se na danou věc nesoustředili. Za mě je tedy tím nejlepším tréninkem koncentrace samotné používání paměťových technik. Ty učím již více jak 10 let na kurzech Školy paměti, takže ze zkušenosti vím, že fungují všem naprosto perfektně!
3. KROK
Rozdělte si čtení na menší jednotky. Jedna z největších chyb, kterou lidé běžně dělají, je, že se učí v kuse dvě, tři hodiny. Sice mohou mít pocit, že se do učení konečně „dostali“, ale paměti tím velkou službu neudělají. Učte se maximálně 20–50 minut, ne déle. Ať už čtete, učíte se slovíčka nebo třeba státnicové otázky, zkuste zpomalit a v polovině si zopakovat, co jste četli.
4. KROK
Abyste si informace pamatovali, je třeba je zopakovat. Zní to jednoduše, ale kdo to dělá? Nezkoušejte se opakování vyhýbat, ono vás to doběhne.
Je to věc, o které se mezi lidmi, kteří rozumí pravidlům mozku, vůbec nediskutuje. Experti mají jasno! První opakování naučeného by mělo přijít hned na závěr – tedy něco dočtu a do cca 10 minut si zopakuji hlavní body. Já třeba pravidelně čtu německé noviny, abych si udržoval aktivní znalost němčiny. Většinou tak po dvou článcích zavřu oči a zopakuji si klíčová slovíčka a fráze. Stojí mě to 1–2 minutky, ale ty se jednoznačně vyplatí. Budu-li chtít udržet informace v dlouhodobé paměti, musí po zmíněném prvním opakování následovat opakování ještě za 24 hodin a za 3 dny. Opakování nemusí být žádný strašák. Stačí si jen rychle projít hlavní informace a předejdete v úvodu zmíněnému depresivnímu faktu, že vám uteče až 90 % naučeného.
Takže jak to tedy je s tím mozkem jako průtokovým ohřívačem vody? Znáte ten pocit třeba po delší dovolené, kdy mozek ničím moc nezatěžujete a poté reagujete tak trochu zpomaleně? Podobně během pandemie covidu si lidé často stěžovali, že cítí, jak jim mozek z nedostatku podnětů úplně leniví. A naopak, pocítili jste, když jste se něco intenzivně učili, že vám to šlo lépe a váš mozek byl tak nějak rychlejší a bystřejší? Pozitivní na tom všem je, že mozek funguje jako sval. Když ho používáte správně a neustále jej trénujete, vytvářejí se nová spojení a mozek je výkonnější. Takže nic není ztraceno a z vašeho „mozkového průtokového ohřívače vody“ můžete celkem snadno udělat studnici informací!
Směle tedy do toho. Vy to dáte!
