„Já nemám špatnou paměť. Já mám úplně uvařenou hlavu.“
Tohle jsem před pár týdny slyšel od manažerky ve velké firmě Petry. Následně mi popsala svůj den: e-maily, porady, telefonáty, schůzky, do toho škola a kroužky dětí, večer ještě rychlá příprava prezentace. Její mozek byl permanentně přetížený. Neustále „zapnutý“, přepínající mezi úkoly, bez jediné mentální pauzy.
Nakonec dodala větu, kterou slyším v posledních měsících téměř neustále:
„Jsem pořád unavená, roztěkaná… jako bych měla v hlavě mlhu.“
Ani nevěděla, že perfektně popsala fenomén dnešní doby – a to brain fog neboli mozkovou mlhu.
Tenhle zvláštní mix únavy, roztěkanosti a mentálního „přehlcení“ zažívá dnes skoro každý. A rozhodně to není problém konkrétního věku nebo profese. Stejně často o něm mluví studenti, rodiče i lidé na manažerských pozicích. A mozková mlha se pravděpodobně nevyhnula ani vám. Je to tak?
Proč máme pocit, že mozek „přestává stíhat“?
Mozek dnes musí zpracovat mnohem víc informací než kdykoli dřív. Chce se po nás:
- řešit desítky věcí najednou,
- učit se nové informace rychleji než kdykoliv dřív,
- zvládnout práci, rodinu i sebe,
- být neustále dostupní, online a v obraze.
Lidský mozek přitom není navržený na „všechno najednou“. Nevyhovuje mu multitasking, má rád fokus – soustředění se na jednu věc. Nechce nahodilé proudy informací, chce jasnou strukturu. Pokud to nedostane, začne pracovat v nouzovém režimu. Hlava vám sice zdánlivě jede na 120 %, ale výkon klesá.
Co se v zahlceném mozku děje?
Za mlhy nevidíte příliš dobře. A když je mlha v mozku, nic nevidíte jasně – objevuje se roztěkanost, pomalé myšlení, zhoršená paměť a únava. Proč?
- Krátkodobá paměť se přetíží.
Naše krátkodobá paměť je jako malý pracovní stůl. Když na něj položíte příliš věcí, začnou padat.
- Pozornost skáče sem a tam.
Každé přepnutí mezi úkoly stojí mozek energii – a té máme omezené množství.
- Mozek permanentně pracuje „pod stresem“.
Jak já často říkám – stresové hormony mažou paměťové stopy. Mozek ve stresu pracuje jinak a soustředění padá.
To vše vede k tomu, že si nedokážeme pořádně nic zapamatovat a jde nám to pomalu. Když mozková mlha trvá dlouho, začne se objevovat strach: Co když se mi zhoršuje paměť? Co když je to začátek něčeho vážnějšího?
Ve většině případů to naštěstí není nemoc.
Je to „jen“ přetížení, které se dá řešit.
Jak zabránit přetížení mozku?
Když k nám Petra přišla, začali jsme pracovat na tom, aby si pamatovala věci efektivně a dramaticky snížila zbytečný nápor na hlavu. Použili jsme osvědčené principy, které ve Škole paměti učíme už roky. Takže co konkrétně můžete udělat hned dnes?
1) Struktura místo chaosu
Mozek nesnáší roztříštěnost a chaos. Přitom je až neuvěřitelné, kolik stejných myšlenek se nám opakovaně honí hlavou a napadá nás znovu a znovu každý den. Opakující se myšlenky nás ale zbytečně zatěžují a dostáváme se do „mentálních smyček“.
Může to být třeba to, že jste si za poslední týdny už několikrát vzpomněli, že se musíte objednat k zubaři, ale ještě jste to neudělali. Nebo nepříjemný úkol, který pořád odkládáte.
Moje rada zní: „Nevalte to před sebou!“
Co s tím? Cokoli, co se vám honí v hlavě už déle než 24 hodin → rozhodněte, delegujte nebo naplánujte, kdy se tím budete zabývat.
Proč to funguje?
Mozek nepozná rozdíl mezi „musím udělat“ a „zatím jsem neudělal“ – obojí drží v hlavě jako aktivní úkol. Tím, že věc vyřešíte, nebo si ujasníte, co a kdy s tím budete dělat, se vám ulehčí. Úkoly dostanou strukturu a váš mozek bude spokojeně vrnět.
→ Takže k zubaři prostě zavolejte a objednejte se hned. Odkládaný úkol si klidně naplánujte na zítra. Najednou má váš mozek o dva aktivní úkoly méně!
2) Paměť jako nástroj, ne skladiště
Není potřeba si pamatovat vše. Je ale dobré mít nástroj, jak si pamatovat lépe. Když jsme Petru naučili převádět jména, termíny, seznamy úkolů, věci, které se jí obecně špatně pamatovaly, do obrazové podoby, stalo se něco důležitého: mozku ubyla zátěž.
Proč to funguje?
Je to tím, že mozek si vizuální informace pamatuje 6-10× lépe. Nemusíte se věci učit nazpaměť nebo se stresovat, že si nezapamatujete jména lidí na schůzce. Petra si prostě udělala jednoduché obrazy podle paměťové techniky na jména, kterou jsme si ukazovali na kurzu. Techniku poté trénovala přímo v praxi ve své práci. Když se jí na schůzce představil KAREL, PETR a ANNA, udělala si krátkou představu, jak KARLOVI na jeho hustém obočí zpívá malý KAREL Gott, PETR má na nose PET lahev a ANNA má na svém drdolu posazený ANAnas. Šílená představa? Takový krátký háček ale stačí a jméno máte v paměti!
3) Minirestarty pro mozek
Ne každý má během dne prostor na hodinovou meditaci. Naštěstí mozku hodně prospějí i drobná mentální „odpojení“. Zkuste tyto jednoduché, ale velmi účinné techniky:
a) Vizuální pauza 20 vteřin
Zvedněte oči od obrazovky a podívejte se na něco vzdáleného (alespoň 5–10 metrů). Mozek se přepne ze „zoom režimu“ do širokého a uvolněného vidění, což zklidní pozornost a také uleví očím.
Hodně pomůže také správné dýchání, o jehož skvělém účinku jsme již psali v článku Umění dýchat . Mezi náročnými úkoly můžete stres velmi rychle zmírnit pomocí jednoduché dechové techniky:
b) Čtvercový dech
-
- 4 sekundy nádech,
- 4 sekundy zadržte dech,
- 4 sekundy výdech,
- 4 sekundy zadržte dech.
Zkuste to párkrát dokola a uvidíte, že se velmi rychle zklidníte!
Bude mi to fungovat?
Petra nám tři týdny po kurzu napsala:
„Nezmizely povinnosti a úkoly. Zmizelo zahlcení. A to je rozdíl, který cítím každý den.“
Takových příběhů máme za ta léta stovky. A každý z nich začal jedním jediným krokem: rozhodnutím, že mozek si zaslouží péči.
Chcete si to vyzkoušet?
→ Zkuste náš Základní kurz Školy paměti – praktický trénink, který pomáhá lidem jako Petra zvládat hlavu, ne ji přetěžovat.
→ Nebo Kurz zrychleného učení jazyků, pokud vás trápí, že se jazyky učíte dvakrát déle, než by bylo potřeba.
