Jak zlepšit paměť: praktické tipy, cvičení a paměťové techniky

Pokud chcete začít hned, soustřeďte se na těchto osm principů:

1. Trénujte pozornost. Čeho si pořádně nevšimnete, to si nemůžete dobře zapamatovat.
2. Spojujte nové informace s tím, co už znáte. Paměť totiž miluje souvislosti.
3. Používejte obrazy a představivost. Konkrétní obraz si zapamatujete lépe než suché slovo.
4. Vytvářejte asociace. Čím neobvyklejší, vtipnější nebo přehnanější spojení, tím lépe.
5. Opakujte chytře. Lepší je několik krátkých opakování v rozestupech než jedno dlouhé biflování.
6. Zkoušejte si informace vybavovat. Nestačí je jen znovu číst, čtení a porozumění textu není to samé jako jeho zapamatování.
7. Trénujte na konkrétních úkolech. Seznamy, jména, čísla, slovíčka nebo učivo. Cokoliv nového se učíte, trénujete tím svůj mozek a zlepšujete si paměť.
8. Naučte se paměťové techniky. Například systém spojování, paměťové cesty nebo metodu klíčového slova. Techniky si jednou osvojíte a budou vám perfektně sloužit celý život – učení půjde lépe, rychleji a uložené informace vám nebudou z paměti mizet.

V dnešní době si můžeme téměř všechno zapsat do telefonu, vyfotit, uložit do kalendáře nebo najít na internetu a zeptat se umělé inteligence. To je pohodlné, ale má to i jednu nevýhodu: svoji paměť používáme méně aktivně než dřív.

Jenže jsou situace, kdy se na lísteček ani telefon spolehnout nemůžeme. Při prezentaci, obchodním jednání, zkoušce, rozhovoru v cizím jazyce nebo při setkání s novými lidmi potřebujeme mít informace opravdu v hlavě. Dobrá paměť potom nepřináší jen výhodu v podobě pohotových reakcí, ale také větší jistotu a sebevědomí.

Paměť často neselhává proto, že bychom ji měli „špatnou“. Často selhává proto, že informace ukládáme bez systému. Čteme je pořád dokola, ale nepřemýšlíme, jak si je spojit, lépe představit a později znovu vybavit.

1. Začněte pozorností

Paměť začíná pozorností. Když při učení odbíháte k telefonu, kontrolujete zprávy nebo myslíte na něco jiného, mozek nemá dost prostoru informaci dobře uložit. Proto je první krok jednoduchý: na krátký čas odstraňte rušivé vlivy a věnujte se jen jedné věci.

Nemusí jít o dlouhé bloky. I deset nebo dvacet minut plného soustředění může být užitečnějších než hodina, během které každou chvíli odbíháte jinam.

2. Spojujte nové informace se starými

Nová informace se pamatuje lépe, když ji propojíte s něčím, co už znáte. Když se vám představí nová kolegyně Martina, spojte si ji se slavnou tenistkou Martinou Navrátilovou nebo třeba s jinou Martinou, kterou již znáte. Když si chcete zapamatovat odborný pojem, zkuste si ho spojit s konkrétním příkladem. Když se učíte slovíčko, hledejte podobnost se známým slovem a vytvořte si vlastní obraz.

3. Převádějte informace na obrazy

Mozek si lépe pamatuje konkrétní obrazy než abstraktní slova. Slovo „mléko“ si představíte snadno. Horší je to se slovem „odpovědnost“, „strategie“ nebo s cizím slovíčkem. Právě tady pomáhají paměťové techniky: učí vás převádět i abstraktní informace do obrazů, se kterými už paměť umí pracovat mnohem lépe.

4. Používejte nadsázku, humor a pohyb

Čím obyčejnější představa, tím snadněji zapadne. Čím neobvyklejší, vtipnější nebo přehnanější obraz, tím lépe se uloží do paměti. Pokud si chcete zapamatovat nákupní seznam, nepředstavujte si jen obyčejný rohlík a mléko. Představte si obrovský rohlík, který skočí do krabice s mlékem a celé mléko vystříkne až ke stropu. Právě takové absurdní příběhy pomáhají s uložením nezáživných informací do paměti.

5. Neopakujte mechanicky, ale aktivně

Mnoho lidí se učí tak, že si text pořád dokola čte. To často vytváří pocit, že látku umíme. Porozumění textu ale ještě neznamená, že jsme si jej uložili do paměti. Skutečná paměť se posiluje hlavně vybavováním. Zavřete knihu a zkuste si říct, co si pamatujete z poslední strany nebo kapitoly. Pak se teprve vraťte k textu a doplňte mezery.

Teorie je užitečná, ale paměť se zlepšuje hlavně praxí. Vyzkoušejte následující jednoduchá cvičení.

Cvičení 1: Nákupní seznam pomocí příběhu

Zkuste si zapamatovat tento seznam:

• rohlíky,
• mléko,
• jablka,
• máslo,
• vejce,
• rýže,
• rajčata,
• zubní pasta.

Místo opakování si vytvořte krátký absurdní příběh:

Představte si, že obrovský rohlík spadne do krabice s mlékem. Z mléka vyplavou červená jablka, která si začnou mazat máslo na slupku. Jedno jablko náhle exploduje a vyletí z něj vejce, rozsype pytel rýže, po rýži se kutálejí rajčata a celé to nakonec někdo čistí zubní pastou.

Teď se schválně na seznam nedívejte a zkuste ho odříkat. Pravděpodobně zjistíte, že příběh funguje lépe než mechanické opakování. Myslete na to, že nejlépe vždy funguje váš vlastní příběh.

Cvičení 2: Zapamatování 10 slov

Vyberte si deset libovolných slov, například:

pes, kolo, kniha, moře, klíč, strom, svíčka, vlak, citrón, hodiny

Nesnažte se je biflovat. Spojte je do příběhu. Zkuste si udělat vlastní příběh nebo se ještě jednou inspirujte tím naším. Pes jede na kole, na řídítkách má otevřenou knihu, z knihy se náhle vylije celé moře, na hladině plave klíč, který narazí do stromu, na stromě hoří svíčka, kolem projede vlak, který veze obrovský citrón, a z citrónu vypadnou hodiny.

Čím živější obraz vytvoříte, tím lépe se vám slova vybaví.

Cvičení 3: Krátkodobá paměť

Poproste někoho, aby vám pomalu přečetl řadu čísel, například:

7 – 2 – 9 – 4 – 1 – 8 – 6

Zkuste ji zopakovat. Potom řadu prodlužujte. Pravděpodobně kolem sedmého čísla už budete mít problémy, protože naše paměť je přirozeně schopna si zapamatovat maximálně kolem plus mínus sedmi „kusů“ informací. Toto cvičení je ještě relativně jednoduché, ale samo o sobě ještě nestačí. Pokud si chcete čísla pamatovat dlouhodobě a nemáte fotografickou paměť, je lepší naučit se techniku na zapamatování čísel, například Master systém.

Cvičení 4: Paměť na jména

Když se vám někdo představí, jméno si hned v duchu zopakujte a spojte ho s výrazným rysem člověka. Například jméno „Petr“ si můžete spojit s nějakým Petrem, kterého již znáte, nebo třeba s PET lahví, protože slovo Petr připomíná PET lahev. Pokud má Petr třeba výrazné, husté obočí, představte si jak má něm nalepené dvě PET lahve. Absurdní obraz, ale věřte, že jméno Petr vám z paměti nevypadne.

Důležité je vytvořit obraz hned při seznámení. Když jméno jen pasivně slyšíte a nevěnujete mu pozornost, často zmizí během několika vteřin. Pomůže jej pak v následující konverzaci zopakovat a Petra oslovit jménem, uděláte tak potřebné zopakování a posílíte paměťovou stopu.

Cvičení 5: Paměť při učení

Vezměte si krátký odstavec z učebnice. Přečtěte ho jednou. Potom knihu zavřete a napište si tři otázky:

• Co bylo hlavní sdělení?
• Jaký konkrétní příklad si k tomu dokážu představit?
• Jak bych to vysvětlil někomu jinému?

Tím zapojíte aktivní vybavování, porozumění a vlastní formulaci. To je pro paměť mnohem účinnější než samotné čtení.

Základní princip je jednoduchý: informace si lépe zapamatujete, když je spojíte s něčím pevným, známým a představitelným. Paměťové techniky tento princip rozvíjejí do konkrétních velmi dobře fungujících postupů.

Více o principech paměťových technik najdete na stránce Paměťové techniky.

Systém spojování

Systém spojování je jedna z nejjednodušších technik. Jednotlivé položky spojíte do příběhu. Hodí se například na nákupní seznam, seznam úkolů nebo body krátké prezentace.

Přečíst podrobný návod: Systém spojování.

Paměťová cesta - metoda loci

Paměťová cesta, známá také jako metoda loci, využívá známá místa. Vyberete si trasu, kterou dobře znáte, například body ve vlastním bytě, v kanceláře, cestu do školy, do práce nebo známou trasu z dovolené, chaty apod. Cestu je třeba mít dopředu vytvořenou a dobře ji znát. Nebojte se toho, prostorovou paměť máme dobrou a body logicky uspořádané cesty se dobře vybavují. Jednotlivé informace potom ukládáte na konkrétní body této cesty. Když si je chcete vybavit, v duchu cestou znovu projdete.

Přečíst podrobný návod: Paměťová cesta (metoda loci).

Metoda klíčového slova

Metoda klíčového slova je velmi užitečná při učení slovíček. Cizí slovo si spojíte s podobně znějícím slovem ve svém jazyce a vytvoříte si živý obraz, který propojí slovíčko s jeho významem. Díky tomu už slovíčko není jen abstraktní zvuk, ale konkrétní představa.

Přečíst podrobný návod: Metoda klíčového slova.

Master systém

Master systém pomáhá se zapamatováním čísel, dat, termínů, kódů, hesel nebo telefonních čísel. Čísla se v něm převádějí na hlásky a z nich potom vznikají slova a obrazy. Díky tomu lze s čísly pracovat podobně jako s příběhem.

Přečíst podrobný návod: Master systém.

Při učení často nestačí mít „dobrou paměť“. Důležité je vědět, jak s učivem pracovat. Mnoho studentů se učí tak, že si text zvýrazňují a opakovaně čtou. To může pomoci k orientaci, ale samo o sobě to nebývá nejúčinnější způsob zapamatování.

Pokud si chcete učivo opravdu zapamatovat, zkuste tento postup:

1. Nejdřív si látku krátce projděte a pochopte základní souvislosti.
2. Rozdělte ji na menší části.
3. Ke každé části si vytvořte vlastní příklad nebo obraz.
4. Zavřete knihu a zkuste si látku vybavit vlastními slovy.
5. To, co si nevybavíte, se vraťte doplnit.
6. Opakujte v kratších intervalech, ideálně několikrát v různých dnech.

U většího množství informací pomáhá paměťová cesta. Jednotlivé body učiva uložíte na známá místa předem připravené paměťové cesty a při vybavování potom postupujete krok za krokem. Tato technika se hodí například při přípravě na zkoušku, maturitu, státnice, prezentaci nebo odborný test.

Krátkodobá paměť slouží k tomu, abychom si informaci udrželi jen chvíli. Například když si opakujete telefonní číslo, než ho zapíšete, nebo když si na pár vteřin pamatujete pokyn, který máte hned splnit.

Pokud chcete krátkodobou paměť posílit, trénujte hlavně pozornost a aktivní vybavování. Pomoci mohou jednoduchá cvičení s čísly, slovy nebo obrázky. Je ale dobré vědět, že cílem není jen udržet informaci pár vteřin. Skutečně užitečné je naučit se převádět důležité informace do dlouhodobé paměti.

K tomu pomáhají právě asociace, obrazy, příběhy a paměťové cesty.

Cizí slovíčka jsou pro paměť náročná, protože často nemají žádnou jasnou souvislost s tím, co už známe. Když si slovíčko jen několikrát přečteme, rychle mizí. Proto je lepší vytvořit si spojení mezi jeho zvukem, významem a konkrétní představou.

Příklad: pokud se učíte anglické slovíčko slip – uklouznout, můžete si představit, jak uklouznete na namrzlém chodníku a natrhnete si u toho slipy. Nebo se u toho chytnete souseda a natrhnete mu jeho slipy. Fantazii se meze nekladou. Důležité je, že celá scéna je legrační a dobře představitelná. Nemusí jít o dokonalou shodu. Slovíčko stačí často jen paměti trochu „naťuknout“. Jde o pomůcku, která mozku pomůže slovíčko zachytit.

Pokud vás zajímá učení slovíček pomocí paměťových technik, můžete vyzkoušet také naši aplikaci 2000 SLOVÍČEK.

Dá se paměť opravdu zlepšit?

Ano. Paměť se dá zlepšovat pravidelným aktivním používáním, lepším soustředěním a hlavně tím, že se naučíte informace ukládat pomocí asociací, obrazů a paměťových technik. Neznamená to, že si budete pamatovat úplně všechno. Znamená to, že budete mít lepší systém, jak si pamatovat to podstatné a informace, které potřebujete.

Jak rychle se dá paměť zlepšit?

Některé principy a techniky si osvojíte téměř okamžitě. Už po prvním vyzkoušení systému spojování zjistíte, že si zapamatujete seznam slov lépe než běžným opakováním. Skutečná jistota ale přichází pravidelným tréninkem.

Pomáhají křížovky zlepšit paměť?

Křížovky mohou být příjemná mentální aktivita, ale samy o sobě většinou nestačí. Často při nich jen vybavujete informace, které už dávno znáte. Pro skutečný rozvoj paměti je lepší učit se nové věci a zkoušet konkrétní paměťové techniky.

Jak zlepšit paměť při učení?

Pomáhá aktivní vybavování, vlastní příklady, převádění látky do obrazů, práce s otázkami a správné opakování. Důležité je neučit se jen pasivním čtením.

Jak zlepšit paměť a soustředění?

Paměť a soustředění spolu úzce souvisí. Začněte krátkými bloky soustředěné práce bez rušivých vlivů. Potom informace aktivně zpracovávejte: převádějte je na obrazy, spojujte s tím, co už znáte, a zkoušejte si je vybavit.

Jak zlepšit paměť na slovíčka?

U slovíček pomáhá metoda klíčového slova. Cizí slovo si spojíte se zvukově podobným slovem v mateřštině a vytvoříte si obraz, který propojí výslovnost s významem. Díky tomu se slovíčko ukládá snadněji než při prostém opakování.

Je lepší trénovat paměť online, nebo na kurzu?

Online cvičení pomáhají s pravidelností a samostatným tréninkem. Kurz je vhodný tehdy, když chcete pochopit celý systém, dostat vedení, vyzkoušet si techniky na různých typech informací a naučit se je používat správně.

Zlepšení paměti není otázkou talentu. Největší rozdíl často udělá správný postup. Když se lépe soustředíte, vytváříte asociace, používáte obrazy a pravidelně si informace vybavujete, paměť začne pracovat mnohem efektivněji.

Začněte jednoduše: zkuste si dnes zapamatovat krátký seznam pomocí příběhu, při učení si vytvářejte vlastní příklady a místo opakovaného čtení si látku aktivně vybavujte. A pokud chcete jít dál, naučte se paměťové techniky systematicky.

Podívat se na Kurz paměti

Zapamatujte si slovíčka bez biflování pomocí paměťové techniky.

Vyzkoušejte ZDARMA naši aplikaci 2000 SLOVÍČEK.

Vyzkoušet zdarma