Chtěli byste si důležité informace zapamatovat jednou provždy? Zajímá vás, jak si zlepšit dlouhodobou paměť? Stačí jen vědět, jak na to. Dnes vám ukážu tři kroky, které vám dlouhodobou paměť zaručeně zlepší!
Tak schválně, víte, jaký je vlastně rozdíl mezi krátkodobou a dlouhodobou pamětí? Krátkodobá paměť má velmi omezenou kapacitu. Je limitovaná na 4-7 jednotek nějaké informace. Zkrátka když nám někdo začne říkat třeba čísla, čtyři číslice ještě zvládneme. Pokud to bude více, už hledáme papír a tužku, protože krátkodobá paměť má své limity. Informace zde zůstává jen malou chvíli, pak buď přechází do paměti dlouhodobé, anebo zmizí.
Skvělé je, že na rozdíl od té krátkodobé, je kapacita dlouhodobé paměti téměř neomezená! Jen musíme vědět, jak informaci do té dlouhodobé paměti dostat.
Krok 1: INFORMACI SPRÁVNĚ DO PAMĚTI „ZAKÓDUJTE“
Pokud se nám třeba někdo představí, my jeho jméno posloucháme tak na půl ucha a následně si ho nikdy nezopakujeme, je naprosto přirozené, že nám jméno dané osoby v dlouhodobé paměti nezůstane. Jak často říkám, pokud jste neměli informaci na počátku správně zakódovanou, nemůžete si ji následně ani vybavit!
Už staří Římané ale věděli, že si velmi dobře pamatujeme umístění věcí v prostoru. Pro zlepšení dlouhodobé paměti tak používali skvělou metodu paměťových paláců neboli paměťových cest. Je to jednoduché, zkuste si to také.
- Vytvořte si jednu takovou paměťovou cestu doma. Podívejte se kolem sebe v pokoji a vyberte si 5 věcí, ideálně nábytek – například v obývacím pokoji to může být lampa, pohovka, televize, květina, komoda. Přejděte do další místnosti a zase si vyberte 5 věcí. Na tyto paměťové body si později můžete uložit nějaké informace, které chcete mít v dlouhodobé paměti.
- Z informací, které si potřebujeme zapamatovat, vytvoříme nějaký živý obraz a propojíme ho s kusem nábytku. Je důležité si vše velmi živě představovat a zapojit i emoce. Také si lépe pamatujete svoji první lásku na základní škole než spolužáka, který vás ničím nezaujal. Když dojde k zapojení akce a emocí, pamatujeme si vše zkrátka lépe.
Na paměťové cesty se tímto způsobem dají ukládat klidně státnicové otázky, informace o produktech nebo třeba vašem projektu, projevy a prezentace, ale i čínská medicína nebo znění paragrafů. To už jsme si ukazovali v mnoha článcích na našem blogu.
Je jen třeba postupovat správně – vytváření a používání paměťových cest má totiž svá určitá pravidla. Proto je ideální si techniku osvojit pod vedením zkušeného lektora jako třeba u nás ve Škole paměti. Její použití je pak naprosto neomezené a stejně jako staří Římané můžete zvládnout klidně i tříhodinový projev spatra. Ale hlavně vám to dá jistotu, že se můžete naučit cokoliv zrovna potřebujete.
Krok 2: DEJTE SI PAUZU
Pokud se chcete něco naučit a opravdu si to zapamatovat, dejte si 10 minut pauzu. Co to znamená? Buďte alespoň pár minut v klidu, s minimem vyrušování – bez telefonu, žádné schůzky nebo další aktivity. Tohle zjištění bylo již mnohokrát vědecky dokázáno! Pozoruhodné benefity takové nerušené pauzy studovali němečtí psychologové již na počátku 20. století. Dvěma skupinám lidí dali seznamy neexistujících slabik. Jedna skupina se hned po prvním seznamu měla naučit další, druhá dostala pár minut pauzu. Zkoušeli je po hodině a půl a zjistili, že skupina s pauzou si vybavila 50 %, kdežto první skupina jen 28 % – nedostali prostě čas dobít si baterky.
Další experimenty pak proběhly na počátku 21. století na Univerzitě v Edinburghu a Univerzitě v Missouri. Tady testovali skupinu lidí s nějakým neurologickým problémem jako například pacienty po mrtvici. Vyprávěli jim příběhy a po hodině se ptali na detaily. Část skupiny následně dělala kognitivní testy. Druhá odpočívala v tmavé místnosti bez jakéhokoliv rozptýlení. A pozor, rozdíl byl opravdu markantní! Ti, kteří dělali testy, si pamatovali jen 7 %, kdežto ti, co měli chvilku klidu, si zapamatovali 79 % informací!
Podobně jako žaludek potřebuje chvíli na trávení, i náš mozek prostě potřebuje nějaký čas na strávení naučených informací. Proto zařaďte pauzy odpočinku bez vyrušování. U studentů tenhle drobný rozdíl v přístupu k ukládání informací může znamenat 10-30% zlepšení výsledků, a to není vůbec zanedbatelné!
Krok 3: NEZAPOMEŇTE NA OPAKOVÁNÍ
Pokud si chcete nějakou informaci pamatovat opravdu dlouhodobě, je třeba si ji zopakovat. Pokud to neuděláte, až 70 % informací může zmizet z paměti již do druhého dne. Do 30 dní pak obvykle zapomeneme 90 % toho, co jsme se naučili. Tzv. „Ebbinghausova křivka zapomínání“ je zkrátka nekompromisní. Důležité proto je si cokoliv zopakovat hned krátce po naučení. Někdo vám řekne jméno? Ideálně ho hned zopakujte (např. „Jsem rád, že Vás poznávám, pane Kučero.“) a oslovte ho jménem i během následující konverzace. Tím vlastně uděláte první potřebné opakování a jak často říkám, posílíte tím paměťovou stopu nové informace.
Využijte té chvíle klidu, kterou si naplánujete po učení, abyste si informace krátce zopakovali. V případě paměťové cesty si jen v duchu projdete všechny body s jednotlivými obrazy. Další opakování pak udělejte za tři dny a za týden. Následně do jednoho měsíce, podle toho, jak si potřebujete informaci zapamatovat a také podle jejich náročnosti. Opakování rozhodně není ztráta času, pokud jej neuděláte, informace zmizí a budete se je učit pořád dokola.
Nezapomeňte, že kapacita naší dlouhodobé paměti je prakticky neomezená – záleží jen na vás, kterou informaci si budete chtít udržet v paměti. Důležité je, že už víte, jak na to!
Přečtěte si také:
- Aby Alzheimer nezaklepal na dveře
- Čekají vás na konci zkouškového ty nejtěžší předměty? S paměťovou cestou žádný problém!
- Projev nebo prezentace bez papírku – žádný problém
- 5 triků jak si zapamatovat jména
