Pojďte se nyní spolu s námi podívat na to, jak je možné si lehce zapamatovat informace, týkající se řek České republiky. Znáte to, každý jsme se učili, kde řeka pramení a kam se vlévá, jen si to tak zapamatovat…. Na to vám ukážeme pomůcku, a to ne tak ledajakou, ale mnemotechnickou!
Začneme například s LABEM, ukážeme vám, jak si jednoduše uložit, kde pramení a kam ústí. Paměťové techniky spočívají na tom, že si místo neuchopitelných pojmů představíme něco konkrétního a vytváříme vtipné, barevné příběhy. Nejprve si tedy pro „neuchopitelné Labe“ vybereme zástupný a uchopitelný pojem. Volíme něco, co se původnímu názvu nejvíce podobá – například u Labe to může být LABUŤ.
Labe pramení v Krkonoších, i tady zvolíme zástupný pojem – krásně představitelný bude třeba KRAKONOŠ, a v Německu se nakonec vlévá do Severního moře – Německo může zastoupit rybka NEMO a Severní moře pak SEVERUS SNAPE z filmu o Harrym Potterovi, pokud ho neznáte, tak třeba vítr SEVERÁK. Možná si říkáte, proč tohle všechno děláme, vydržte, hned uvidíte . Zkuste si nyní představit LABUŤ (Labe), která místo chytré sojky přistane KRAKONOŠOVI (pramení v Krkonoších) na rameni, pak spolu plavou po řece, až náhle potkají NEMA (v Německu), který se k nim přidá, a tak pokračují v plavbě společně. Najednou se před nimi však zjeví SEVERUS SNAPE a čarodějnickou hůlkou jim ukazuje, kudy vyplavat přímo do Severního moře. Absurdní příběh? To vůbec nevadí, zavřete oči a ještě jednou si celý příběh přehrajte ve vlastní mysli.
Obdobně pak můžeme vytvořit příběh pro VLTAVU. Tentokráte však rovnou uvedeme příběh a schválně, jestli dovedete dekódovat všechny zástupné pojmy. Představte si, že hodíte do řeky spoustu zelených VLTAVÍNŮ, které začnou šumět jako klasický ŠUMIVÝ vitamín („šumák“). Po nějakém čase začne vody v řece ubývat, až kameny narazí na MĚLČINU, kde je začne vyzobávat krásná bílá LABUŤ. Představa tohoto krátkého příběhu je jistě mnohem zábavnější, než biflování suchých dat o tom, že Vltava pramení na Šumavě a v Mělníku se vlévá do Labe, ne?
Nemusíme zůstávat pouze u řek, na závěr se podíváme na ledovcová jezera Šumavy. Opět si nejprve zvolíme uchopitelné pojmy. Ledovcová jezera si můžeme představit tak, že stojíme na zamrzlém jezeře a v ruce máme tubu šumáků. Samotná jezera pak můžeme transformovat takto: ČERTOVO = ČERT, PLEŠNÉ = PLEŠ, ČERNÉ = ČERNÁ barva, LAKA = LAK a PRÁŠILSKÉ = PRACÍ PRÁŠEK. Představte si, že stojíte uprostřed zmrzlého jezera a v ruce máte speciální šumáky, které můžou rozpustit led. Vezmete tedy tabletu a hodíte ji na led. Místo toho, aby se led rozpustil, z pod ledové vrstvy vyleze ČERT, kterému začnou padat vlasy a po chvíli se mu už mezi rohy leskne PLEŠ. Protože se za ní stydí, začne si jí natírat ČERNÝM lakem na nehty, ale jelikož se mu zimou klepou ruce, vylije LAK na led, který okamžitě zčerná. Aby po sobě čert zahladil stopy, vezme PRACÍ PRÁŠEK a rozpráší ho všude kolem sebe, načež voda rozmrzne a čert zmizí.
Možná se vám naše příběhy zdají za vlasy přitažené. Tak to má být – čím neuvěřitelnější a barvitější příběh a následná představa bude, tím lépe. Samozřejmě si můžete vymyslet úplně jiné příběhy s naprosto odlišnými zástupnými pojmy. Každému vyhovuje něco jiného – někdo dává přednost reálným příběhům s jasným logickým základem a naopak jiný si zas nejlépe pamatuje zcela nesmyslný příběh bez špetky logiky. Hlavní ale je, abyste si následně příběh co nejlépe vizualizovali a nejednalo se pouze o změť slov – jde nám o obraz. Stěžejní je, si celý příběh několikrát následně vybavit a živě představit.
Doufáme, že jsme vám ukázali, že je možné vyhnout se neefektivnímu biflování, a budeme rádi za zpětnou vazbu. Případně nám do komentářů napište, jaká problematika se vám obtížně memoruje, zkrátka jestli existuje něco, co byste si rádi zapamatovali trvale a bez ztráty nervů, jen nevíte jak.
