Patříte mezi nadšence paměťových technik a rádi byste se dozvěděli, jestli a jak je možné aplikovat tyto techniky do výuky svých dětí? Nebo jste o paměťových technikách doposud vůbec neslyšeli, pouze hledáte způsob, jak dětem učení ulehčit? V tomto článku vám ukážeme, jaké oblasti učení si o používání technik přímo říkají, s čím kromě studijního průměru mohou techniky ještě pomoci a pro jaké děti jsou vhodné.
Možná si pamatujete, že jste během školní docházky sami využívali tzv. mnemotechnik. Jsou to paměťové pomůcky sloužící ke snazšímu uložení nějaké informace. Někteří si možná vybaví výrok: Šetři se osle. Pamatujete si ještě, k čemu přesně se váže? Napovíme vám, jedná se o zakódovaná čísla 6378. K čemu ale? Jde o rovníkový poloměr Země v kilometrech. Paměťové techniky, které ve Škole paměti vysvětlujeme, mají stejný úkol jako mnemotechniky – usnadnit pamatování informací. Jsou ale mnohem propracovanější, takže se nemůže stát, že by vám vypadla část informace, jako tomu možná bylo u šetřícího se osla.
Systém spojování
Systém spojování je základní paměťovou technikou, která stojí na fantazii a asociování. Zjednodušeně jde o to, vytvořit mezi pojmy pevné spojení – čím absurdnější a fantazijnější, tím lépe. Řekli jste někdy svému potomkovi, že má příliš bujnou fantazii, nebo že si moc vymýšlí? Perfektní, pak mu jistě paměťové techniky půjdou téměř samy, jelikož představivost a fantazie hrají prim.
Jak toho ale využít při učení? Dejme tomu, že jednomu dítěti řeknete, ať si představí, že ze SLUNÍČKA vylétávají malé SANdálky a že tedy sluníčko, se řekne anglicky SUN [san]. Druhému pak pouze, že SLUNÍČKO se anglicky řekne SUN [SAN]. Co myslíte, které dítě si anglický překlad zapamatuje spíše?
To je ukázka metody slovíček v příbězích, díky které se dá naučit i 100 slovíček za hodinu. Nejsou to ale jen slovíčka, tímto způsobem lze spojovat do příběhu více pojmů. Dítě si třeba potřebuje zapamatovat vzory podstatných jmen ženského rodu: ŽENA, RŮŽE, PÍSEŇ, KOST. Stačí tedy když si představí podobiznu ŽENY (které jsou např. na cedulkách na dveřích toalet), která si přivoní k RŮŽI, ta začne zpívat krásnou PÍSEŇ a rozvíjí svoje lístky, až se uvnitř objeví smradlavá rybí KOST.
Existují také techniky na pamatování číslic, ta jednodušší vychází z tvaru dané číslice a toho, čemu se tvar podobá. Jedničku tak může představovat třeba svíčka, dvojku labuť se svým zahnutým krkem a trojku třeba pouta.
Dejme tomu, že je třeba se naučit, kolik metrů měří naše nejvyšší hora. Váš potomek si může představit, jak stoupá na SNĚŽKU, a protože tam hustě sněží, svítí si na cestu SVÍČKOU, náhle však narazí do SLONA, slon se lekne a snese velké VAJÍČKO, ze kterého se vyklubou POUTA, kterými se ke Sněžce připoutá, aby ho na vrcholu neodfouknul vítr. Když si dítě tento příběh řádně vizualizuje a následně párkrát zopakuje, bude si již navždy pamatovat, že Sněžka měří 1603 m.
Pokud by se vám to náhodou zdá trochu těžkopádné, věřte, že na čísla máme ještě lepší techniku a to tzv. Master systém. Jedná se o maličko pokročilejší paměťovou techniku, která vyžaduje na počátku trochu úsilí a tréninku, ale stojí to opravdu za to! Díky Master systému sypou z rukávu letopočty žáci učitelky Daniely Kratinové – naší milé účastnice všech kurzů Školy paměti. Daniela založila ve škole kroužek Pamatovák, kde učí, jak na slovíčka a učení. Naučila děti celý Master systém a teď se dokonce učí i karty. Jak nám napsala: „Děcka jsou super, kolikrát to poberou rychleji, než dospělí, kterým brání myšlenky, že si ten příběh nezapamatují. Udělali jsme si třeba letopočty do dějepisu přímo na míru naší základní škole!“. Žáci využili znalost Master systému a Daniela jim ještě pomohla obrázky. Obrázek jednoho takového letopočtu nám pro pobavení poslala – účastníci našich kurzů a znalci Master systému jistě nebudou mít problém rozklíčovat, že se jedná o letopočet 1434, kdy se odehrála bitva u Lipan ☺
Nyní tedy již víte, jak je možné paměťové techniky aplikovat. Jak ale poznat, kdy dětem techniky ukázat?
Odborné zdroje uvádějí že, základní paměťové strategie, jako např. opakování, kdy si dítě informace k zapamatování neustále opakuje, začínají děti používat mezi 6. a 7. rokem. Obvykle ale jen tehdy, pokud dětem někdo ukáže, že tento postup vede k žádoucímu cíli. Pro mladé žáky je mechanické memorování často nejjednodušší a přemýšlení nad učenou látkou se jim zdá zbytečné. Zlom přichází ve chvíli, kdy je informací tolik, že není možné je pojmout pouhým biflováním. Kolem 9. a 10. roku jsou děti schopné využívat strategie uspořádání informací – informace si třídí do kategorií, což pomáhá snadnějšímu zapamatování i vybavení. I zde platí, že dítě potřebuje pomoc dospělého, samo ještě není schopné si informace účelně uspořádat, pod vedením dospělého se to však děti mohou naučit. V tomto období se objevuje také strategie vybavování (např. na základě asociací a mnemotechnik či seskupení informací), stále je ale třeba, aby děti někdo naučil, k čemu je tento způsob dobrý, pak jsou schopné tuto strategii použít, většinou však pouze na podobných úkolech. Schopnost jednotlivé paměťové strategie kombinovat se rozvíjí až ve středním školním věku (10-12 let).
Z výše uvedeného odstavce tedy vyplývá, že jednoduché paměťové techniky je vhodné začleňovat od 9.-10. roku života a při učení pomocí technik je třeba dětem pomáhat – ukázat jim, jak vhodnou techniku na vybranou oblast aplikovat. Není ale nic proti ničemu, když občas i mladšímu potomkovi ukážete, jak se například vyrovnat s cizím slovíčkem pomocí metody slovíček v příbězích. Naše kurzy Školy paměti doporučujeme absolvovat účastníkům od 15 let, občas se ale najdou výjimky, kdy po konzultaci s námi na kurz dorazí i mladší účastník. Vždy je ale třeba posuzovat věk individuálně, dítě by mělo mít chuť se učit a být schopno se 2 dny soustředit.
Když už jsme u toho soustředění, právě se soustředěním a pozorností může používání paměťových technik dětem také pomoci. Při vytváření spojení a jeho následné vizualizaci je třeba se koncentrovat, aby dítě vytvořilo dostatečně pevnou představu. Postupně se i z vlastních chyb, kdy mu např. pozornost odběhla k mobilnímu telefonu, naučí, že nedbalá spojení a obrazy nejsou tak trvalé, jako ty, na které se bude plně soustředit. Navíc, jak jsme si ukázali, učení pomocí technik bude děti bavit mnohem víc, než kdyby se jen biflovaly. Zkrátka pokud přemýšlíte, jak dětem usnadnit a zpříjemnit učení, proč prostě nevyzkoušet něco, co funguje?:-)
Úspěšný školní rok přeje tým Školy paměti!
